Kategorie: Ostatní služby

Něco končí, něco začíná

Něco končí, něco začíná

Vážení studenti, výtvarníci, příznivci ateliéru, přátelé a kamarádi,

Život je neustálý pohyb, nekonečný proud tvořivé energie, změn a transformací. Karanténa byla společenskou změnou, která se dotkla v podstatě každého a to na různých úrovních bytí. Spousta z nás hodnotí tuto událost kladně a mám pocit, že společnosti ve finále opravdu pomohla. O tom se však rozepisovat nebudu. Každopádně musím napsat, jaký vliv měla na mě, protože to vedlo k určitým rozhodnutím, které se zase zákonitě budou týkat Vás.

Už delší dobu si uvědomuji, že nejsem v aktuální situaci zrovna moc spokojený, ale neustálé zaměstnání rozjetým vlakem ateliéru, mě udržovalo v chodu a nedávalo mi dost prostoru se nadechnout a pořádně vše promyslet. Teď jsem však konečně mohl. A aby to nebylo nijak unáhlené, tak jsem to ještě jednou znovu zvážil na týdenním pobytu ve tmě, kde bylo na přemýšlení času, víc než člověk chce.  To k čemu jsem dospěl, je natolik silné a pravdivé uvědomění, že ho nemohu a nebudu ignorovat. Jsem malíř, jsem umělec, jsem člověk, který zasvětil svůj život kreativní tvorbě. Toto mé uvědomění dalo vzniknout ateliéru a toto mé uvědomění ateliér (v současné podobě veliké školy) také ukončuje.

Možností transformace, které by mohlo vést k mému osvobození, bylo hodně, ale každá další než tato, byla jen jakýmsi půlkrokem k tomu, kam se chci posunout. Vím, že pro mnoho z vás je tato informace jako studená sprcha, protože už jsem to i viděl naživo u všech, komu jsem to, až do teď interně, sdělil. Ale zároveň mi v podstatě každý, po prvotním šoku, také řekl, že to chápe. Používám slovo transformace, protože tím to opravdu je. Už teď se začíná zvedat určité hučení a ruch a otázka „co dál?“.

 

Faktické kroky

-Ateliér doběhne semestr, včetně programu náhrad i letních táborů.

-Já v prostorách ateliéru zůstávám. Menší učebny se změní v uzavřené prostory, kde budou soukromé ateliéry dalších dvou výtvarníků.

-Velká učebna zůstává jako místo pro veřejnost a pořádání akcí typu Drink and Draw, přednášky, výtvarné kurzy, workshopy a další dobré důvody setkávání.

-Semestrální výuka bude i nadále probíhat, ale budu již jediný lektor a tedy i počat kurzů bude velmi omezen. Učení se vzdát nechci, protože ho aktuálně vnímám jakou součást mého výtvarného myšlení.

-Z výtvarných kurzů tedy budete moci navštěvovat Malování s VK, Kreslení/malování základ, Figuru/akt, portrét a nově, Malování s VK pro děti 11-16 a Anatomii pro výtvarníky.

-Víkendové kurzy budou pokračovat a to možná i ve větší míře. Zde budou vyučovat i různí hostující lektoři, třeba i někteří z těch stávajících.

 

Co dál mimo ateliér

Když jsem oznamoval lektorům své rozhodnutí, tak jsem vždy dodával, že se třeba nakonec zformuje nějaký nový ateliér nebo i více ateliérů a že je to teď všechno na nich. Reakce byla vždy stejná, nikomu se nechce do toho blázince administrativy, podnikání a zaštiťování všeho s provozem spojeného (o to více chápou mé rozhodnutí). Ale čím déle to rezonuje, tak už se začínají formovat určité možnosti a uskupení. Kateřina Kopečková a Věrka Bělinová budou, s největší pravděpodobností otevírat nový ateliér pro děti, takže všichni naši malí studenti se nemusí bát, že by neměli kam chodit. Z lektorů pro dospělé, už se začínají také ozývat určité úvahy a možné cesty a uskupení. Takže bych určitě nezoufal. Já to vidím tak, že skrze ateliér se nakoncentrovala poměrně veliká energie a mnoho lidí si i uvědomilo, jak je pro ně výtvarno důležité. Teď se tato energie, poutaná ateliérem, uvolní, ale nezmizí. Budu velmi rád, pokud naplním své kurzy, které si tu ponechávám, ale zároveň chci podpořit ostatní lektory, pokud se budou formovat v nových prostorách a uskupeních.

Já osobně se teď budu věnovat primárně malování. Dále ale začíná dozrávat projekt, který bude opět budit rozruch a rozhodně poutat pozornost. Projekt zrál tři roky a spěl přesně do této konstelace, aniž bych to jakkoliv plánoval. Zakládám výtvarný spolek Nevzdělanci, který bude sdružovat malíře samouky, kteří svůj život zasvětili malování a svou prací již překročili odlidštěnou a vyprázdněnou akademii. Bude to úzký kruh, protože nároky budou veliké, ale zároveň bude schvalování členů demokratické a vždy se budou vyjadřovat všichni členové. Toto a spousta aktivit s tím spojených bude opět nádherná hra a veliká zábava, takže pro každého milovníka umění je to určitě důvod k radosti.

Sice se ještě budeme i nadále potkávat a není tedy důvod se teď nějak loučit, ale i tak bych rád něco napsal.

Nejdříve jsem chtěl děkovat všem lektorům a ostatním, neméně důležitým členům týmu z administrativy a propagace, partnerů a samozřejmě studentům… ale ne, NEBUDU DĚKOVAT. Nikdo z vás to nedělal pro mě, ani já to nedělal pro vás. Všichni jsme to dělali pro sebe. Každý z nás z této krásné spolupráce něco získával, objevoval, učil se, rozvíjel a čerpal. A to je přesně to co považuji za správné! Žít svůj život a myslet na sebe není sobecké, ale zásadní pro to, abychom dokázali být plnohodnotní. A teprve v okamžiku, kdy máme své životy ve svých rukách, můžeme být platní, dobří a hodnotní i pro naše blízké.

Tak tedy

BYLO MI VELKOU CTÍ

 

 

S přáním naplněného dne

Václav

print Formát pro tisk